05 Říj Svatba na zahradě
Když jsem s Edie a Joelem poprvé mluvila o tom, jaký by měl být koncept jejich svatby, byla jsem nadšená. Měla to být velká, veselá, přátelská svatba v přírodě, s odkazy na Kyrgyzstán, kde se ti dva seznámili na treku. A taky trochu punk… a možná i vintage… a trochu gypsy… a oddávající bude v kovbojském.. a hlavně žádné princeznovské šaty…
Nakonec jsem si ten mix odkazů na cestování, Střední Asii a přírodu nazvala „nomádský styl„. Tak a takhle to celé nakonec dopadlo <3
Začneme svatebními šaty. Doporučila jsem Edie svou milou kamarádku, osvědčenou Lusindu. Mohu se u ní vždy spolehnout, že neprosazuje svou představu, ale pomůže nevěstě najít to, v čem se bude cítit dobře.
A protože Edie není zrovna typ pro hedvábí a krajku, Lusinda jí navrhla jednoduché šaty z bavlněné madeiry, tedy lehké látky s dírkovou výšivkou. Šaty byly doplněny vyšívanou stuhou evokující zmíněný Kyrgyzstán. A pozor – mají kapsy!
K takovým šatům by se klasický oblek nehodil. Zajímavou košili našel Joel ve SCORO COCO, obchodě zaměřeném na vintage pánskou módu. Ke stylu svatby padla dokonale.
Nevěsta měla ve vlasech peří…
Místo na svatbu jsme hledali docela dlouho. Nakonec jsme se shodli na nádherné, dostatečně velké, členité zahradě přátel. Na zahradě je chata, spousta starých stromů, tři kadibudky, hned za plotem les… a celé to má příjemnou atmosféru.
Na zahradě jsme rozvěsili kilometry (no dobře, tak desítky metrů) girlandy ze smetanového papíru. Vzhledem k hrozícímu dešti jsme museli použít větší počet párty stanů, než jsem původně plánovala, ale zahradě to na kráse nijak neubralo.
Jedna z věcí, co mne vždycky na svatbách baví, je dekorování sladkého stolu. Použila jsem bedýnky od vína, háčkované ubrusy, ruskus, květiny, suché trávy… Z party stanu visely krásné kokedamy, které vyrobila maminka nevěsty. Před stolem byl koberec, který jsem ulovila v bazaru.
Vedle stolu jsme naaranžovali knihovnu (nalezena v chatě). Celé to tak trochu působilo dojmem „pokojíčku“. O sladké dobroty se postarala rodina a přátelé.
Místo obřadu zdobila trojúhelníková slavobrána, kterou jsem ozdobila sušenými trávami, peřím a čerstvými smetanovými růžemi. Svatební průvod pak přicházel po kobercích, které měla nevěsta doma.
Peří jsem přidala i ke květinám do váziček (resp. zavařovaček) – použila jsem jiřiny, zeleň, suché trávy i bylinky natrhané na mojí zahradě. Z party stanů visely peříčkové „závěsy“… všechno to peří dávalo dokonalý smysl, protože novomanželé jsou Ptáčkovi 🙂
Raut zajistil Ethnocatering, který nabízí středoasijskou kuchyni. Večerní grilování pak bylo ve vlastní režii.
Klasický patrový svatební dort jsme vynechali, místo toho jsme ve Staré Boleslavi objednali tři různé dorty (malinový, čokoládový a citronový) z malého lokálního Cukrářství Gató.
Snoubence oddal tatínek nevěsty, který je zároveň kazatelem. Zvolil originální, netradiční oděv, který ovšem do celého konceptu skvěle zapadl. Tady se totiž na nějaké tradice až tak nehrálo 🙂
Co je to bílé na zemi? Vlaštovky, které v průvodu před nevěstou házely družičky a mládenec.
Svatební kytici uvázala Magda Dvořáková z Divoké kvítí, která dává přednost český květinám.
Jedna ze zmíněných kadibudek…
Večerní párty…
Credits: foto Natálie Šimmerová, Simmer and Simmer; šaty Lusinda; vlasy a makeup Helena Tomanová; košile ženich Scoro Coco; kytice nevěsty, maminek a svědkyně, korzáž: Divoké kvítí; catering Ethnocatering; dorty Cukrářství Gató.
Dále za pomoc děkuji Magdaléně Pierson a Míle Černé, jakož i všem přátelům nevěsty a ženicha či rodinným příslušníkům, kteří přiložili ruku k dílu – byli jste úžasní!
Práce na téhle svatbě mě moc těšila, Edie a Joel jsou krásní lidé. Přeji jim šťastný společný let <3