7 mýtů o antidepresivech

Z nějakého záhadného důvodů má řada lidí poté, co se dozví, že někdo z jejich okolí užívá antidepresiva, potřebu mu to rozmluvit. Podle toho, jak stoupá užívání antidepresiv, by se totiž mohlo zdát, že je lidé zobají jen tak z plezíru. Ovšem podle WHO u nás žije více než 5% lidí, kteří trpí depresí – a to se počítají pouze ti, kteří navštívili odborníka a byli tedy diagnostikováni. Řada lidí s touto nemocí zůstává bez léčby. Deprese se také významnou mírou podílejí na počtu sebevražd.

Mnoho lidí má obavy začít brát antidepresiva kvůli tomu, co tomu řekne jejich okolí. Specifické je pak církevní prostředí, kde panuje vůči těmto lékům snad ještě větší nedůvěra.

Obavy z antidepresiv jako takových jsem neměla, ale bála jsem se vůbec přijít s tím, že bych mohla jít k psychiatrovi a něco brát kvůli strachu z toho, co tomu řekne okolí. Lidé z církve mi několikrát říkali, že vzhledem k tomu, že beru antidepresiva, jsem špatným světlem a svědectvím. Že je to projev nevěry a měla bych je okamžitě přestat brát a začít spoléhat na Boha. Jsem vděčná svému manželovi, že si mě vzal i s prognózou antidepresiv do konce života a podporuje mě v tom, abych ohledně své léčby důvěřovala lékaři. – Jana

Blízkým lidem jsem o tom, že beru antidepresiva, řekla, ale neříkám to všem. Myslím, že je plno lidí, kteří by to nepochopili. I v příbuzenstvu mám lidi, kteří věří, že za všechno si člověk může sám, že je to ve vaší hlavě, stačí jen dost věřit. Já jsem křesťanka a věřím v Boží pomoc, kterou vnímám i skrze to, že mi seslal fungující léčbu v čase nejvyšší nouze. – Monika

Zatímco nikomu nepřipadá divné, když například diabetik užívá inzulin, kolem antidepresiv se snadno rozpoutá vášnivá debata. Může vést až k tomu, že nemocný, kterému tyto léky umožňují žít normální život, je raději vysadí. Tyto dohady vznikají většinou jen proto, že odpůrci antidepresiv věří některé z následujících mylných představ o tom, jak fungují. Některým nesmyslům ovšem věří i jejich zastánci. Tady je přehled nejčastějších mýtů o antidepresivech.

1. Antidepresiva mění osobnost

Žádné léky nemohou změnit vaši osobnost. Mohou vám pomoci lépe zvládat své chování a nálady, ale to, kým jste, zůstává stejné. Pokud jste byli dříve stydliví, nestanou se z vás lvi salónů; pokud jste byli vždy spíše analytičtí, těžko najednou budete těmi, co se vznáší na oblacích intuice; pokud jste odjakživa byli naladění jako Ijáček, nezačnete skákat jako Tygřík.

Mnoho lidí ve skutečnosti pozoruje, že když nemocnému začnou antidepresiva zabírat, je to jako byl zase zpět ten, koho znali dříve.

Mám dvouletou zkušenost s užíváním antidepresiv. Nezměnila mi osobnost ani mě neobrala o radost ze života. Jsem pořád stejná, někdy jsem veselá a někdy smutná. Dříve jsem neprospala několik nocí za sebou a týrala jsem sebe i okolí neustálými pochybnostmi. Bývala jsem nervní, vzteklá, plačtivá, úzkostná – tyhle všechny vlastnosti mi zůstaly, ale ztlumily se jako plamínek na sporáku z maxima na minimum.  I dnes zažívám nervozitu, ale umím si říci, že když nejde o život, jde o … Samotné se sebou se mi teď mnohem líp žije a je to přínos i pro moje okolí.

2. Antidepresiva mají nesnesitelné vedlejší účinky

Neexistují léky, které by neměly nějaké vedlejší účinky – mívají je dokonce i různé přírodní preparáty a bylinky. Antidepresiva prošla dlouhým vývojem a v současné době může lékař hledat ten typ, který danému pacientovi nejlépe vyhovuje.

Některé vedlejší účinky, jako například bolesti hlavy, ospalost či nevolnosti většinou odezní po několika prvních týdnech užívání. Mezi nejobvyklejší nepříjemné vedlejší účinky antidepresiv pak patří ztráta chuti na sex, přibírání na váze, útlum, ztráta emocí nebo pocity odosobnění.

V takových případech je důležité, aby pacient svému lékaři důvěřoval a řekl mu o všech vedlejších účincích, které se u něho objeví, aby mohla být upravena dávka léků nebo případně došlo k jejich výměně.

3. Antidepresiva nic nevyřeší

Někteří lidé se obávají, že antidepresiva pouze pomohou pacientovi zapomenout na jeho problémy, místo, aby začal problémy řešit. Antidepresiva ovšem žádnou amnézii nezpůsobují. Pomáhají pacientovi, aby měl sílu začít se svým trápením vůbec něco dělat.

Mnoho lidí má také tendenci hovořit o tom, že je přece potřeba řešit příčiny deprese a nikoliv symptomy. Ovšem příčiny jsou obvykle multifaktorální a jednou z nich je i ta biologická, včetně genetické zátěže.

Antidepresiva řeší to, aby pacient, kterému hluboká deprese vysála téměř veškerou energii, byl konečně schopen vidět své problémy v realističtějším světle a nezdály se mu tak nepřekonatelné.

Manžela krize středního věku dovedla až k paranoie. Psal mi, když jsem odcházela do práce, když jsem se vracela. každý nezvednutý telefon byl potvrzením nevěry, zapomenuté napsání směn do kalendáře důkazem, že ho nemiluji a podobně. Praktický lékař mu nasadil antidepresiva. Příznaky zmizely. Po dvou měsících je vysadil bez porady s lékařem a vše bylo zpět, snad ještě hůř. Při opětovném nasazení zase v pořádku. Necítí žádnou změnu v prožívání, ale má realističtější náhled a lépe se vyrovnává s pro něj nepříznivými okolnostmi. – Katka

4. Antidepresiva jsou pilulky štěstí, které vyřeší vše

Zatímco někteří lidé mají pocit, že antidepresiva jsou k ničemu, jiní trpí představou, že jsou všelékem na lidské starosti. Jak jsem již uvedla výše, léky jsou pomocí k tomu, aby pacient mohl lépe fungovat a začít své problémy řešit. Antidepresiva také nezmění vaše životní okolnosti, které mohly být spouštěčem deprese. Proto se jako nejlepší ukazuje kombinace antidepresiv s psychoterapií.

Aby mohl pacient dlouhodobě přetnout cyklus depresí, je potřeba do značné míry změnit životní styl, pracovat na svém sebepřijetí, naučit se naslouchat svému tělu i řada dalších věcí.

Antidepresiva jsem začal brát v souvislosti s vyhořením v práci. Nejdříve jsem nevěděl co se děje, selhávala imunita, tep v klidu přes 120, neklidný žaludek, extrémní únava, nemožnost usnout atd. Po mnoha vyšetření (negativních) jsem skončil u psychiatra, který mi hned napsal antidepresivum. Nejdříve jsem k tomu měl nedůvěru, ale po lékařově ujištění, že tyto léky nemění osobnost či stav vědomí, jsem je začal brát. Obtíže způsobené vyhořením se začaly velmi rychle zlepšovat, únava přetrvala. Léky musím zatím ještě pořád brát, ale musím říct, že díky nim mohu normálně fungovat. Antidepresiva tedy po vlastní zkušenosti doporučuji, ale jedním dechem dodávám, že to není samospásné a je u mnoha lidí třeba jejich účinek podpořit změnou života a terapií. – Jakub

5. Antidepresiva jsou pro slabochy

Pokud si někdo zlomí nohu, měl by to přece rozchodit, ne? A pokud to nezvládá, je prostě „měkkej“! Zní vám to praštěně? Podobně nesmyslné je ale tvrzení, že silné osobnosti přece nepotřebují antidepresiva, protože přece dokáží své problémy zvládnout sami.

Brát léky neznamená selhání – naopak, je to známka, že dotyčný vnímá realisticky své potřeby a stará se o sebe, místo aby zametl problém pod koberec. Uznat, že se mnou není něco v pořádku a snažit se s tím něco udělat je známkou zralosti a odvahy.

Jediné místo, kde pečlivě tajím, že užívám antidepresiva, je moje zaměstnání. Jsem zdravotník a znám názor svých nadřízených na tyto léky – podle nich je berou pouze blázni a ten, kdo nezvládne svoje problémy sám, je slaboch. – Martina

6. Antidepresiv se nedá zbavit

Lidé, kteří v životě prožili více depresivních epizod a antidepresiva jim pomáhají, skutečně někdy potřebují brát tyto léky dlouhodobě nebo dokonce trvale.

Velká většina pacientů je ale užívá pouze půl roku až rok. Je však důležité léky nevysazovat dříve, i když symptomy odezní, jinak je velké riziko relapsu, tedy návratu symptomů.

7. Antidepresiva jsou návyková

Řada lidí se bojí antidepresiv kvůli jejich údajné návykovosti. Na rozdíl ale například od alkoholu, nikotinu nebo sedativ není u antidepresiv potřeba neustálé zvyšování dávky, aby se udržel jejich účinek.

Jedním z důležitých znaků závislosti je neschopnost závislého kontrolovat své chování. Antidepresiva takový efekt nemají. Ve skutečnosti řada pacientů hovoří o tom, že mají nad sebou větší kontrolu, než před užíváním antidepresiv.

Je pravda, že tělo si může na léky zvyknout a na snížení dávky může reagovat nepříjemným způsobem. Proto je důležité antidepresiva vysazovat postupně a pod dohledem lékaře.

Závěrem

Až příště uslyšíte o tom, že někdo z vašeho okolí začal užívat antidepresiva, zkuste k této informaci přistoupit bez předsudků. Mnoha lidem totiž léky pomohly začít znovu žít normální život. Je řada lepších způsobů, jak pomoci člověku, který prožívá depresi, než mu rozmlouvat lékařem předepsané léky.

Antidepresiva jsem brala dvakrát. Vždy z důvodu paniky – nemohla jsem ani vyjít z domu, aniž bych si nemyslela, že mám infarkt. Léky mi pomohly se dosyta vyspat a zklidnit. Když jsem vyřešila, co mi ubližovalo, mohla jsem je vysadit. Když jsem překonala stud, že jsem tak slabá a musím je brát, začala jsem o tom mluvit. Zjistila jsem, že je bere hodně lidí a není za co se stydět. – Lenka

Potřebujete se poradit?

Máte někoho blízkého, kdo trpí depresemi a vy byste se rádi poradili o tom, jak mu můžete pomoci? Vy sami trpíte potížemi, které vám berou radost ze života a chtěli byste zkusit terapii? Přečtěte si, v čem vám mohu pomoci.

Za spolupráci na článku děkuji MUDr. Kateřině Klimešové.

Photo by rawpixel on Unsplash

 

Tagy příspěvků:
,