Svatba v lese

Konečně jsem se mohla podílet na výzdobě svatby s obřadem v lese – to byl můj tajný sen. A ještě to byla svatba pro dva prima lidi. Christopher už žije v Česku řadu let. Magdaléna mi pomáhala s výzdobou na většině svateb, které jsem dělala – je totiž nápaditá, zručná, má trpělivost, když panikařím a má výdrž. Zkrátka super parťák na tuhle práci. Tentokrát se ovšem ocitla v jiné roli, výhodou ale bylo, že se známe a že věděla docela jasně, co chce a co naopak ne.

Svatba byla v srpnu a ano, byla to ta svatba, během které se naše domácnost stěhovala, ale to byl vcelku nepodstatný detail 🙂

Koncept svatby jsme společně naformulovali takto:

We´d like to have a forrest wedding with minimalist design – not overly romantic. The atmosphere should be friendly and pleasant. We want our guests to enjoy themselves.

Rádi bychom lesní svatbu s minimalistickým designem – nic příliš romantického. Atmosféra by měla být přátelská a příjemná. Rádi bychom, aby si to hosté užili.

Ano, všimli jste si dobře – byla to česko-americká svatba, pro mne už druhá, se kterou jsem pomáhala. Na starost jsem měla tentokrát výzdobu a průběžné konzultace všeho možného, organizaci a koordinaci si zajišťovali snoubenci za pomoci rodiny a dalších přátel.

Svatba to byla vskutku přátelská a příjemná, jak si snoubenci přáli. Jen jedna věc jim úplně nevyšla. Byla rozhodně romantická – leckdo při dojemném svatebním obřadu uronil slzu (včetně mě).

Tak a jdeme se mrknout na fotky, tentokrát od skvělé fotografky Anny Édes.

Magdaléna si přála mít vlasy učesané do nízko posazeného drdolu, dozdobené věncem. Přesto, že byl docela velký, nepůsobil nijak přehnaně nebo masivně a na svatbu v lese se hodil skvěle. Věnec, svatební kyticí v bohémském stylu, korzáž pro ženicha, kytičky pro maminky a květinový náramek pro svědkyni vytvořila floristka z květinářství Černý Tulipán. Byla to moje první spolupráce s tímto karlínským květinářstvím a opravdu se podařila.

Vždy doprovázím nevěstu, když si jde domluvit do květinářství svatební kytici, abych přesně věděla, jak k úkolu floristka přistupuje a co nevěstě doporučí, abych mohla vše ostatní ladit do harmonického celku.

V kytici bylo několik druhů růží včetně tzv. pivoňkových, vax, veronica, spousta eucalyptu, alstromerie… Základní barvy byly zelená a bílá, kytici pak oživila jemně meruňková růže David Austin. Celek působil vyváženě. U tohoto typu rozevlátých kytic se vyplatí netrvat na „malé kytičce“, aby mohly jednotlivé květy pěkně vyniknout.

Na kytici si Mqgdaléna přivázala kapesníček, který jí věnovala tchýně. Je po její mamince, Chrisově babičce, která byla českého původu.

Nevěsta měla velké dilema ohledně bot. Volba nakonec padla na tyto krajkové baleríny – podle mne naprosto skvělá, pohodlná volba, u které nehrozí, že se vám v lese zaboří podpatek do hlíny. Navíc se hodí i na běžné nošení.

Slušelo to i ženichovi, který po dlouhém zvažování zvolil oblek v navy barvě. To dodalo výsledku na eleganci.

Svatební obřad probíhal v lese. Cestu jsme vyznačili bílými stuhami a hosty přivítala tato dřevěná cedule.

Před nebo po obřadu se hosté mohli vyfotit v rámu. Zavěsila jsem ho na vlasce, takže se tak trochu „vznášel“ v prostoru…

Přichází nevěsta…

Protože Magdu znám už nějaký ten pátek, věděla jsem, že si vždycky přála mít jednou na své svatbě závoj. Nemohla ale sehnat ten pravý. Dva týdny před svatbou situaci zachránila Lusinda, která závoj ušila přesně dle přání. Výsledek byl éterický, jemný… prostě bomba.

Les je sám o sobě krásnou „výzdobou“, měla jsem tedy snahu prostředí spíše podtrhnout, než ho nějak přebít. Využila jsem velké plastové koule, do který jsem nasypala bílé kamínky pro zatížení a naaranžovala do nich eustomy, ruskus a modřínové větvičky.

.

Nevěstini přátelé vyrobili působivý závěs z papírových kalíšků. Oproti původnímu záměru jsme ho kvůli větru připevnili po stranách ke stromům, výsledek ale přesto stál za to. Pro příchod nevěsty jsem připravila cestičku z bílých kamínků.

Když jsme s nevěstou prolézaly sklep u jejích rodičů doma, abychom vybraly flašky a sklenice na květiny na výzdobu hostiny, objevila jsem v rohu se válející stoleček. Byl celý rezatý a olezlý… a naprosto mne nadchnul. Takové „náhody“ mne při přípravě svatby baví. Nevěstin bratr ho dal do pořádku a vyrobil mu krásnou novou desku.

Na stolek jsem umístila skleněnou krabičku, do které jsem naaranžovala větvičky eukalyptu a modřínu a snubní prstýnky.

Oslava se konala ve stejných prostorách, jako Lesní svatba, kterou jsem pomáhala organizovat minulý rok. Měla jsem trochu obavy, jestli se mi podaří prostor pojmout jinak – ale nakonec to nebyl žádný problém.

Mezi trámy jsme zavěsili girlandy z trojúhelníčků, které vyrobily nevěstina kamarádka a maminka.

Na stolech se vyjímaly růžičky v různých skleněných lahvích a položené větvičky eukalyptu. Ten zároveň prostor nenápadně provonil. K tomu jsem přidala bílé kamínky.

Nad sladký stůl jsem zavěsila věnce z ruskusu a eukalyptu. Větvičky jsme navázali na drátěné kruhy, která jsem předem natřela na mosaznou barvu.

Pak už jsem stůl jen jemně dozdobila větvičkami, růžemi a světelným řetězem. Do rohů jsem pak umístila velké plastové koule s květinami, které jsme převezli z obřadu.

Voda s citronem a mátou byla ve skleněném soudku. Skvělé svatební dorty (byly tři, každý jiný) byly dozdobeny stejnými růžemi, které zdobily stoly. Vzhledem k tomu, že se jednalo o česko-americkou svatbu, nedalo mi to a napekla jsem americké cookies

Do skleněného boxu, trochu většího, než byla ta na prstýnky, mohli hosté psát novomanželům vzkazy.

A na závěr ještě pár mých oblíbených fotek z téhle kouzelné svatby v lese, už bez komentáře…

Credits

fotografie / Fotím

květiny / Černý tulipán

závoj / Lusinda

make-up / Beautiful Soul

Chtěli byste, abych vám pomohla se svatbou? Ať už chcete jen jednorázovou konzultaci, dekorace nebo celou organizaci, ozvěte se mi!

Tagy příspěvků: